Dango jsou kuličky z rýžové mouky, které se mohou podávat všelijak - já jsem použila pouze mouku shiratamako a pokud je dango z ní, tradiční využití je pak trochu odlišné, ale jak jsem se dočetla: Shiratama Dango [širatama dango] můžete jíst i jako klasické Dango. Recept na kuličky jsem převzala právě z blogu Mlsný králík, je skvělé, že ho na svém blogu má tak podrobný (díky moc!) a sladkou omáčku jsem odkoukala ze stránky Just One Cookbook.

1. Mouku shiratamako smíchejte s cukrem a přilévejte vodu (tu přilévejte opravdu opatrně, jinak to s ní velmi snadno můžete přehnat - těsto by mělo být podobné modelíně, nemělo by se drolit, ale ani roztékat...kuličky by zkrátka měly držet tvar).
   Můžete případně přidat trochu vody nebo mouky, pokud to s jednou ze surovin přeženete.
2. Jakmile dosáhnete požadované konzistence, těsto rozdělte na stejné kousky a vytvarujte z nich kuličky (já jich zvládla asi 11, dvě jsem po uvaření snědla jen tak).
3. Do vroucí vody přendejte všechny kuličky a vařte, v podstatě dokud nevyplavou na povrch. Až začnou všechny plavat na hladině, povařte je ještě asi 1 minutu a pak ihned přendejte do ledové vody.
4. Sceďte a můžete konzumovat (originálně by se tento druh neměl napichovat na špejle, ale jíst spíše jako ozdoba různých pokrmů nebo další ingredience v polévkách aj. ... nicméně já jsem to zkusila a jednotlivé kuličky pak potřela sladkou sójovou omáčkou).
5. Sladká sójová omáčka: V rendlíku smíchejte cukr, sójovou omáčku (já dala si tak 3/4 lžíce), mirin, vodu a dejte vařit. Jakmile začne omáčka lehce vřít, přilijte škrob smíchaný s vodou (množství uzpůsobte hustotě omáčky - nejdřív dejte méně, poté kdyžtak zahustěte o něco víc) a nechte dobře rozpustit. Vařte dál: dokud omáčka dostatečně nezhoustne (já jsem možná rendlík z plamene sundala příliš brzo, ještě by to trochu zhoustnutí chtělo). Poté sundejte z plamene a potřete připravené kuličky.