![TastyTalkings [foodblog]](http://4.bp.blogspot.com/-H8Ri04ZkqtU/VuUUSz6t1aI/AAAAAAAADsA/eN2eUxFuSXcfjcgwu2HpHkGCyfhezBjSw/s1600-r/blabla.png)
VÍKENDOVÝ VÝLET: BUDAPEŠŤ
sobota, března 22, 2014
Budapešť, říká se jí město mnoha tváří. No, to je fráze užívaná u více měst, ale musím říct, že v tomto případě to určitě platí. V tom dobrém, i v tom špatném. Krásné budovy střídají rozpadlé domy, do kterých by se člověk bál vstoupit, aby na něj nespadl třeba strop. Neříkám, že to tak je ve všech částech města, ale my jsme taková místa viděli. Teď ale pojďme k samotné výpravě.
Už jsme zase chtěli cestovat, zase objevovat něco nového. A tak nás s přítelem napadla cesta do Maďarska. Cestování vlastním vozidlem nepřidalo v úvahu. Nechtěla jsem ani trochu luštit jejich jazyk z cedulí na silnici, kdy netuším, jestli jedu vlevo do města nebo vpravo do rokle. Proto zvítězila cesta vláčkem - asi taky kvůli ceně. Zpáteční jízdenky pro dva (i s místenkami) nás stály asi 2 300 korun, což mi přijde opravdu slušná cena. Na benzínu bychom nejspíš utratili víc, hlavně pokud bychom se ztratili!
 |
| Shrnutí prvního dne: déšť, šedá obloha a rychlá procházka. |
 |
| Skála Gellért-hegy. |
Vybrali jsme si pro návštěvu Budapešti druhý víkend v březnu. Doufali jsme, že nám počasí bude přát - některé naše minulé cesty nám znepříjemnily pořádné dešťové sprchy. Naštěstí se přání vyplnilo, i když jsme v pátek přijeli trochu do mokrého. Pokud se někdy do tohoto města vydáte, opravdu vám doporučuji již zmíněnou cestu vlakem. Sice to trvá celkem dlouho, skoro 8 hodin, ale nemusíte se o nic starat a je to tak trochu dobrodružství, alespoň pro mě. Navíc, půlku cesty tam a celou cestu zpět jsme proseděli v jídelním voze. :)
 |
| Most Szabadság híd. |
Celkově jsme na prohlídku města měli necelé dva dny, takže se z nás stala ranní ptáčata. V den příjezdu nám sice pršelo, ale malou obhlídku centra jsme zvládli i tak. Hned další den (v sobotu) byla první zastávkou městská tržnice - ta největší, kterou v Budapešti mají. Po maďarsku se jí říká Vásárcsarnok neboli Velká tržnice. Jedním slovem PERFEKTNÍ!
Je sice pravda, že jsem jako cizinec na víkendovém výletě nemohla plně využít nabídku tržnice, ale i tak bylo na co koukat a co si koupit. Celá budova připomíná naše Masarykovo nádraží a je rozdělena na 3 části: jakési - 1. patro, přízemí a 1. patro. V - 1. patře se můžete kochat masem, čerstvými rybami a nakládanou zeleninou. V přízemí je doslova ráj čerstvého ovoce a zeleniny (obrovské hromady všeho možného), klobás, omáček a různých dochucovadel. No a 1. patro? To je spíš takové tržiště plné krámů, oblečení, látek, keramiky a také rychlého občerstvení.
 |
| Toto bistro mě okouzlilo. |
Na tržnici jsme byli brzy a snídani si dopřáli v hotelu, takže ani jeden z nás neměl hlad. Nafotila jsem tedy alespoň něco z toho, co si ve zdejším občerstvení můžete koupit. Nejvíc mě potěšilo příjemně vyhlížející bistro, které jako jediné nebylo ve stánkařském provedení. V ostatních stáncích je totiž celkem málo místa k sezení.
 |
| Pohled na tržnici z 1. patra. |
Z tržnice jsem samozřejmě nemohla odejít s prázdnou. Přítel dostal doporučení na jednu speciální omáčku, která se prý přidává do guláše a ten má pak ten správný šmrnc. Tak jsme jich několik vzali jako suvenýr a já sobě do kuchyně. Těšte se brzy na recept s tímhle zázrakem, pořádně ho otestuji!
 |
| Zeleninka a tržnice zvenku. |
Chtěla jsem si také koupit nějakou krajku, hodila by se mi na focení k jídlům. Ale ceny za ně byly celkem vysoké, takže jsem si koupila malé bílé prostírání. Určitě bych si toho vybrala víc, ale znáte to. :)
 |
| Hamburger a chodící tortilla. No tohle?! |
Po nejméně hodinovém prohlížení tržnice jsme se vydali na procházku městem, abychom si prohlédli skálu Gellért-hegy: nejvyšší místo v Budapešti (na vyšlapání pro nás to rozhodně nebylo :D ). Dále Budavári Palota: známý komplex paláce a hradu, Országház: budovu Parlamentu a jiná místa. Prošli jsme se po mostech Széchenyi Lánchíd i Szabadság híd. Všechny památky jsme ale okukovali jen zvenčí, času nebylo mnoho. I přesto jsme si výlet patřičně užili.
 |
| Szent István-bazilika: bazilika svatého Štěpána vlevo a vpravo dům, který se mi hrozně líbil. |
Na oběd jsme vyrazili později, ale po procházce nám opravdu vyhládlo. Náš hotel byl přímo v centru města, takže ceny nebyly zrovna nízké. Šli jsme tedy o kus dál a objevili příjemně vyhlížející podnik, který měl v nabídce talíř pro dva - výběr z několika masíček - ideální pro hladovce. Jak nám chutnalo? Maso bylo opravdu výborné. Pochutnali jsme si na kachním stehnu, tradiční klobásce, na vepřovém i hovězím. Přílohou byly pečené brambory, směs salátů a pečená zelenina.
 |
| Talíř pro dva: zdlábli jsme úplně všechno. |
Naší poslední zastávkou dne bylo Hősök tere: náměstí hrdinů, které bylo od centra vzdálené tak hodinu, tedy pokud se rozhodnete jít pěšky a velmi pomalu. Naše nohy byly nohy lenochů, ale nakonec jsme to zvládli. Rozhodně to stálo za to! Musím ale říct, že Budapešť je opravdu směsice stylů. Ale to se stává ve všech městech.
Na fotce pod tímto textem je jedno místo, které nám po cestě trochu změnilo pohled na město jako takové. Tato budova stála asi 5 minut od centra a nevypadala dvakrát vábně. Chudoba tu prostě vidět je, až je z toho člověku úzko. Prvně jsme si toho všimli při cestě vlakem, kdy okraje města vypadaly opravdu hrozně. No, pojďme dál.
Na náměstí hrdinů jsme potkali tohle skvělé autíčko, hromadu cizinců a také české turisty - zase jsem se jednou musela stydět. :(
Naše sobotní putování jsme zakončili pádem do postele, naprosto znaveni po celodenním chození. Ale tak to má být! Nedělní odjezd byl naplánován chvíli po poledni, takže bohužel nebyl čas na velké obcházení. Sedli jsme si tedy do kavárny vedle hotelu, užívali si sluníčka a dlabali čokoládové muffiny.
Výlet byl opravdu téměř bez chybičky, ale mrzela mě jediná věc. Všude se něco opravovalo! Samé klece, samé dráty a tak podobně. Na jednu stranu je to dobře, někdo se o ty budovy stará. Ale připomněl se mi můj výlet do Londýna, kdy jsem natěšená jela autobusem na Abbey Road, abych si vyfotila známý přechod. No a on tam nebyl. Silnici opravovali, takže byla celá rozkopaná. :D
 |
| Nádraží Keleti pályaudvar. |
Ale jak říkám, truchlení není na místě. Výběr města se opravdu vydařil: Budapešť je krásná, i když má svá temná zákoutí. Ale které město nemá. Některé bohužel víc, některé méně.
Jak jsem už říkala, po cestě zpět jsme celou dobu okupovali jídelní vůz. Přiznám se, asi nebyla chvíle, kdy bychom něco nejedli, nepili nebo nechroupali. :D Nabídka v menu byla zajímavá, ale bohužel byl tento vůz již několikátý den na cestě a ne všechna jídla byla k mání. I tak jsme si ale vybrali, příjemně se najedli a užívali si cestu před návratem do reality.
0 comments