![TastyTalkings [foodblog]](http://4.bp.blogspot.com/-H8Ri04ZkqtU/VuUUSz6t1aI/AAAAAAAADsA/eN2eUxFuSXcfjcgwu2HpHkGCyfhezBjSw/s1600-r/blabla.png)
ASIANFEST PRAHA
pondělí, května 09, 2016
Když jsem hledala koupené lístky právě na tento festival, uvědomila jsem si, že jsem je kupovala už někdy v únoru! Ten čas neskutečně letí! Ale dočkala jsem se a počasí bylo až neuvěřitelně krásné! :)
Jak jste si už někteří možná všimli, miluju asijskou kuchyni. Není tedy divu, že jsem si "brousila" hůlky právě na AsianFest. Spolujedlíkem mi byla kamarádka Lobian. Na festival jsme se dostaly přibližně ve dvanáct hodin, kdy nás trochu zaskočily dlouhé fronty před vstupem - stáli v nich totiž lidé, kteří už měli lístky stejně jako my. Nakonec to ale dost rychle utíkalo a zanedlouho jsme se dostaly dovnitř.
Už za vstupem bylo vidět, že hladových návštěvníků bude v areálu opravdu dost! Na festivalu se platilo speciální měnou, takže jsme rovnou zamířily do banky: tam nás čekalo první nemilé překvapení - na papírku bylo uvedeno, že si můžeme koupit balíček, který obsahuje 10 kupónů, ale méně ne. To mi přijde opravdu nefér, kdybych nešla s kamarádkou ve dvojici, sama bych si rovnou 10 kupónů koupit nechtěla. Nicméně jsme tuto situaci nijak neřešily, koupily jeden balíček a šly objevovat.
Jako první jsme se postavily do fronty ke stánku Tomoemon, který nabízel asijský masový knedlíček a Shirataki Ramen - právě na ten jsem měla spadeno. Popravdě, takhle jsem si ho nepředstavovala, ale nemůžu říct, že by mi polévka jako taková nechutnala. Součástí bylo maso chashu a bezlepkové nudle shirataki. Relativně dobrá a navíc nás polévka stála jen 1 kupónek (tedy 50 korun).
Druhou zastávku jsme udělaly u stánku Asian Temple, kde jsme si objednaly Pekingskou kachnu na palačince. Hned u něj byl stánek, ve kterém jsme ulovily jednu kuličku Bánh rán a šlo se ochutnávat.
Palačinka byla moc dobrá! Z ochutnaných patří mezi favority. Bánh rán také super - tyto boží kuličky plněné směsí z fazolí znám, ale ne vždy jsou dobře udělané (jednou jsem měla takové, ze kterých neskutečně tekl olej a nedaly se jíst ...)
A toto je prosím naprostý favorit z ochutnaných jídel - na tuto zelenou palačinku jsme narazily u stánku s Indonéskými specialitami a jmenuje se Dadar Gulung. Je plněná kokosem, palmovým cukrem a je strašně dobrá! :) Po cestě domů z festivalu jsem si vzpomněla, že jsem ji už měla v jedné z pražských asijských restaurací, ale tady mi chutnala o dost víc! :)
I když bych ráda řekla, že na festivalu nebylo nic, co by nám vyloženě nechutnalo, nemůžu. U stánku SomTam, který jsem už na blogu zmiňovala (s bráchou jsme od nich měli boží satay špíz), jsme si chtěly dát něco svěžejšího, tak jsme zvolily SomTam Papájový salát. Bohužel byl ale tak strašně pálivý!!, že jsme ho nedokázaly vůbec sníst. Je pravda, že jsem na ostrá jídla citlivá, ale i tak mě neoslovil ani vzhledem (což samozřejmě není důležité, pokud je jídlo dobré, ale toto bohužel). Necítila jsem nic jiného než ostrou chuť - možná to bylo i tím, že šlo o úplně poslední porci zespod mísy (poté plánovali přidělat novou várku). A navíc nás stál 2 kupóny, pokud se nepletu, což mě mrzelo ještě víc. Každopádně každý má rád něco jiného :)
Něco na osvěžení jsme ulovily v baru Sasazu, kde jsme si daly domácí ledový čaj a mrkvovo-kokosový fresh. Trochu jsme předpokládaly, že za ty peníze dostaneme nápoje do klasických skleniček s ledem a nějakou tou bylinkou, ale dostaly jsme dvě pet lahve - velké zklamání. Za 3 kupóny dohromady (tedy 150 korun) bych čekala něco jiného.
Stánek Mamy Food byl jediným korejským, takže jsme se k němu poté rozhodly vydat. V nabídce měli několik druhů sushi, které jsme ale vynechaly (i když bych mohla jíst sushi každý den). Místo toho jsme si daly Chicken Gangjung ... kuřecí ve sladké omáčce s lehce pikatním šmrncem. Nebylo to špatné - z korejského mi asi ale pořád nejvíc chutná Bibimbap :)
Aby toho sladkého nebylo málo, vyzkoušely jsme ještě uzbéckou specialitu Chak-Chak (čak-čak), kterou nabízeli v restauraci Samarkand. Kousky těsta v medu, navrchu posypané pistáciemi. Strašně sladké, ale zajímavé. Kdo má rád turecký med, ať vyzkouší - na tomhle si alespoň nevylámete zuby :)
A jako poslední jsme si před odchodem daly čerstvou rolku s hovězím a mangem u Gao Denu a vietnamský ledový čaj u stánku restaurace Phollow. Pokrmy od Gao Denu znám a vždycky mi u nich chutnalo (tentokrát bych ale v rolce ocenila o trochu víc manga - moc jsem ho tam necítila). U stánku Phollow jsme si daly jen čaj, protože v nabídce měli pouze ten, vietnamskou kávu a kedlubnový salát - také škoda.
Když bych to měla nějak shrnout: na to, jaké bylo neskutečné množství lidí v areálu to s frontami nebylo tak zlé. Pokud jsme v nějaké stály, pohybovala se docela rychle. Ale! Reklama na tento festival byla značná a předpokládala jsem, že prostorově bude mnohem větší - to bylo další překvapení, které nás na festivalu čekalo. Asijská atmosféra na mě navíc tolik nedýchla, rozhodně ji nenavodily stánky s nehtovým studiem (vím, že šlo nejen o food akci, ale toto zrovna nepovažuji za adekvátní kulturní součást festivalu - místo toho tam mohly být klidně další dva stánky). A jídlo? Něco nám opravdu chutnalo, ale po 15 využitých kupónech (5 jsme pořídily od jedné paní, ta jich měla moc) jsme sice něco v břiše měly, ale utratit dalších 500,- za 10 kupónů se nám nechtělo ... bohužel :(
0 comments